Co je to flegmóna cellulitis
Jde o zánět podkožního vaziva, který může mít lehkou formu, kdy nemá téměř žádné příznaky a sám odezní, nebo mohou bakterie proniknout přes kůži a podkoží i do krevního řečiště, odkud se rozšíří po celém těle a může dojít k ohrožení života pacienta.
Flegmóna pedis
Flegmóna nohy je zánět kůže a hlouběji uložených tkání včetně svalů. Původcem onemocnění jsou bakterie ze skupiny streptokoků. Zatímco u stafylokoků je větší šance na vznik ohraničené infekce, streptokoky mají tendenci se více šířit. Flegmóna může vzniknout po průniku streptokoků do zdravé kůže (například při poranění) nebo se rozvinout z jiné již přítomné streptokokové kožní infekce (například růže). K rozvoji flegmóny jsou náchylnější lidé s oslabenou imunitou.
Postižená část těla (typicky dolní končetina) je oteklá a zarudlá, pohmatově bývá teplá a výrazně bolestivá. V hloubce se mohou vytvářet ložiska s hnisem. Proces je doprovázen horečkou a celkovými projevy infekce. Flegmóna je stav velmi nebezpečný, který může lehce přejít do otravy krve a nemocného snadno usmrtit.
Léčba
Pacient s flegmónou by měl být hospitalizován, měla by mu být nasazena nitrožilně antibiotika a podávány infuze k udržení vnitřního prostředí. U vážnějších případů je nezřídka nutná chirurgická revize postižených tkání, vypuštění hromadícího se hnisu a zajištění drenáže (tedy odtoku hnisu). Nelze-li situaci vyřešit jinak, pak se musí flegmónou postižená tkáň zcela odstranit, v případě končetiny to znamená její amputaci.
Fotografie
Zde můžete vidět, jak vypadá flegmóna pedis.
Flegmóna po bodnutí hmyzem
Hmyz může zanést do kůže infekci, což se projeví změnou zabarvení v okolí vpichu, pokožka postupně mění barvu, může až zfialovět. Otok i bolestivost se stupňují, od místa vpichu se na kůži mohou táhnout zarudlé pruhy, a pokud jsou v blízkosti mízní uzliny, mohou zduřet a začít bolet. V tomto případě s návštěvou lékaře neotálejte, může se jednat právě o flegmónu.
Mezi hlavní příznaky flegmóny patří zarudnutí kůže v postiženém místě a jeho otok. Postižená část těla je citlivá na dotek a bolí. K těmto příznakům se posléze přidává horečka. Mohou se vyskytnout i zduřené přidružené lymfatické uzliny. Vlastní průběh onemocnění bývá velmi rychlý. Flegmóna se vyskytne v několika hodinách od proniknutí bakterií postiženým místem. Je doprovázena typickými příznaky zánětu – zčervenání kůže, její bolestivost a teplota vyšší, než je teplota okolní nepostižené tkáně. S postupující nemocí se hnis hromadí v hlubších vrstvách kůže a zduří okolní lymfatické uzliny. Pokud nedojde k zaléčení, postupuje zánět do okolní tkáně a zasahuje krevní i lymfatické cévy a nervy. Následnými komplikacemi flegmóny mohou být i žilní trombóza, sepse, nebo zánět kloubů a svalů.
Léčba
První fáze flegmóny je obvykle léčena pouze znehybněním postižené části těla a přikládáním studených obkladů. Pokud došlo ke zhnisání postiženého místa, proplachuje se několikrát denně teplou vodou. V závažnějších případech jsou předepisována antibiotika. V nejhorším případě může flegmóna postoupit takovým způsobem, že je nutné chirurgické ošetření nekrotické tkáně, či dokonce amputace končetiny. Z těchto důvodů se samoléčba flegmóny nedoporučuje, a když, tak pouze ve velmi lehkých případech.
Flegmóna obličeje
Flegmóna obličeje je akutní infekce difúzně se šířící v kůži, podkoží i podél fascie, šlach a svalů. Původcem je obvykle Staphylococcus aureus, ale může být vyvolána i streptokoky skupiny A nebo některými gramnegativními bakteriemi. Tato hluboká pyodermie vzniká nejčastěji jako komplikace poranění a odřenin nebo přestupem jiných ohraničených stafylokokových kožních infekcí do okolí v kůži a hluboko do podkoží. Může být i komplikací chirurgických zákroků, kdy postupuje do kůže z infikovaných operačních ran. Flegmóna se projevuje plošným, teplým, červeným až červenofialovým šířícím se edémem kůže a podkoží, který není tak ostře ohraničený jako u erysipelu a je mnohem bolestivější. V hlubších vrstvách může dojít k rozpadu tkání a tvorbě abscesů. Nemocný má horečku, a pokud není léčba včasná a dostatečně intenzivní, hrozí celková sepse.
Terapie
U pacientů s flegmónou se volí celková antibiotická léčba.
Fotografie
Zde můžete vidět flegmónu obličeje.
Flegmóna ruky
Flegmóna ruky vzniká v důsledku porušení kožní bariery. Streptokoky a stafylokoky jsou nejčastější druhy bakterií, které vedou k flegmóně, která se vyznačuje horkou kůží, zčervenáním, svědivou vyrážkou, šíří se a způsobuje horečku. Když není flegmóna správně léčena, může to vést ke komplikacím, jako je sepse, infekce kostí, meningitida nebo lymfangitida. Proto pokud si všimnete prvních příznaků flegmóny, je důležité, aby se vám ihned dostalo lékařské pomoci.
Terapie
Léčba závisí na závažnosti infekce a vašem zdraví, ale obvykle zahrnuje předpis na perorální antibiotika, která zabíjí infekci. Flegmóna by se měla začít hojit během několika dní a docela zmizet do sedmi až deseti dní. Lékař může doporučit, abyste užívali 500 mg cefalexinu každých šest hodin. Pokud je podezření na MRSA, pak vám lékař může předepsat vankomycin nebo teikoplanin. Biseptol je nejčastěji předepisované ATB pro MRSA. Většinou si lékař vyžádá, abyste přišli během dvou až tří dnů na kontrolu zjištění stavu flegmóny. Pokud se zdá být na ústupu, budete užívat plnou dávku antibiotik (obvykle 14 dnů), aby se infekce úplně vyléčila. Nepřestávejte užívat antibiotika nebo nepřeskakujte dávky, může to zhoršit léčbu infekce. Lékař vám předepíše perorální antibiotika, pokud jste zdraví a vaše infekce je omezena na kůži, ale v případě, že se infekce zdá být hlubší a máte další příznaky, perorální antibiotika nebudou působit dostatečně rychle. V extrémních případech, kdy flegmóna postupuje hlouběji do těla, může být nezbytné léčení přes noc v nemocnici. Antibiotika budou podávána intravenózně nebo injekcí a uklidní tak infekci rychleji, než kdyby byly podávány perorálně.
Fotografie
Zde můžete vidět, jak vypadá flegmóna ruky.
Je flegmóna nakažlivá
Pokud se jedná o MRSA (meticilin-rezistentní Staphylococcus aureus), je to stále častější nakažlivé onemocnění. Nesdílejte tedy žádné osobní předměty, jako jsou holicí strojky, ručníky nebo oblečení. Také se ujistěte, že každý, kdo trpí flegmónou, si před ošetřením pokožky navlékne rukavice a nedotkne se ničeho, co by mohlo být kontaminováno.
Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto: © SiS