Smuteční verše - význam
Neodmyslitelnou součástí každého smutečního oznámení jsou citáty a básně, které patří na začátek smuteční řeči a dodávají jí vážnost a emocionální ráz. Smuteční verše a citáty slouží k poetickému popsání člověka, který již není mezi námi a měly by být vybrány tak, aby co nejpřesněji vyjádřily osobnost a charakter zemřelého. Pomáhají pozůstalým dát najevo lásku, respekt, vděk a všechny další důležité emoce, které při rozloučení cítí. Proto je velmi důležité, aby výběru citátu či básně byla věnována patřičná pozornost.
Smuteční verše pro kamaráda
Jako kluk jsem vždycky chtěl,
abych úsměv pro vás měl.
A tak rád se s vámi smál.
Neviděl jsi slzu mou
stékala jen noční tmou.
Kolikrát? Nevím sám.
~
Byl jsem jen kluk,
který jedno přání má.
Chtěl jsem jen žít,
jako skála silný být.
Bože můj,
andělská křídla jsi mi dal.
Slzy mé neviděl nikdo z vás.
~
Tolik přání každý má,
že je šťastný nevnímá.
To je dar, vím jenom já.
Můj život znám, byl to boží dar
Co přát si máš?
Štěstí máš co nevnímáš.
~
Byl jsem jen kluk,
který jedno přání má.
Chtěl jsem žít,
s vámi být,
na svět se smát.
Křídla mám napořád, odlétám.
Smuteční verše pro maminku
Dotlouklo srdce Tvé znavené,
uhasl oka svit,
budiž Ti, drahá maminko,
za všechno vřelý dík.
~
Dotlouklo srdce drahé maminky,
odešlo na věčnost spát.
Maminko zlatá,
zůstaneš s námi
ve věčných vzpomínkách.
~
Dopracovaly pilné ruce,
utichlo navždy předobré srdce.
Očima drahýma se již nepodíváš,
teď klidným spánkem odpočíváš.
~
Kdo Tě znal, ten zná naši bolest,
ten ví, co jsme v Tobě ztratili.
V našem srdci žiješ věčně dále -
spi sladce, vždyť se opět shledáme.
Smuteční verše pro tatínka
Dotlouklo srdce Tvé znavené,
uhasl oka svit,
budiž Ti, drahý tatínku,
za všechno vřelý dík.
~
Když umře tatínek, slunéčko zajde,
v srdci nám zůstane smutek a chlad.
V tom širém světě sotva se najde,
kdo by jak tatínek uměl mít rád.
~
Tatíčku starý náš,
šedivou hlavu máš,
dokud jsi byl mezi námi,
stále bylo dobře s námi,
otče náš.
~
Ztichlo navždy srdce zlaté,
zhasl na Tvých očích svit,
těžko se nám bude tady
bez Tebe, tatínku, žít.
Smuteční verše pro syna
Přestalo srdíčko tlouci,
přestala ústa se smát,
budeme synáčku drahý,
stále na Tebe vzpomínat.
~
Naděje naše slib nesplněný,
perutí smrti zastaven skřivánka let,
je marný křik zoufalstvím naplněný,
nemůže nám syna vrátit zpět.
~
Tak krátko šel s námi,
hle, tu se cesty dělí
a ptáci nad hlavou
mu píseň nedopěli.
~
Jak v bouři vichr, když zlomí mladý květ,
tak v raném rozpuku mládí,
odešel od nás v nadhvězdný svět,
synáček náš, kterého jsme měli všichni tak rádi.
Smuteční verše pro dceru
Nikdo nám neřekne,
nikdo nám nepoví,
čím byla dcerunka každému z nás.
Nikdo ji nevrátí,
nikdo ji nevzbudí,
nikdy již nezazní nám její hlas.
~
Neplačte, že jsem odešla,
ten klid a mír mi přejte,
jen věčné světlo vzpomínky
mi stále zachovejte.
~
Nikdo mne nemusí slzami ctít
a pohřbívat s pláčem.
Když o mně hovoříte
a myslíte na mne,
žiji přece dál...
Smuteční verše pro babičku
Já půjdu k branám věčnosti
a šťastna i tou cestou poslední,
vždyť půjdu k Otci, půjdu k domovu,
kde na věky se pro mne rozední.
Ta cesta k smrti není přece zlá,
když Bůh nás vede jejím údolím.
Já často o ní dlouze přemýšlím
a cesty té se nijak nebojím.
~
Až budu spát,
přijď na můj hrob se podívat,
jen podívat - a neplač moc,
kdo zemřel již, spí každý rád
neb svatá je ta tichá noc,
když přejde den.
~
Celý svůj život zasvětila práci,
pro rodinu, vnuky, pravnuky,
teď všichni její zlaté srdce ztrácí,
vzpomínat budeme navěky!
Smuteční verše pro dědečka
Přestalo tlouci srdce Tvé znavené,
nebylo z ocele, nebylo z kamene,
bolestí znaveno přestalo bíti,
nebylo léku již, nemohlo žíti.
~
Přestalo srdíčko tlouci,
přestala ústa se smát,
budeme, dědečku drahý,
stále na Tebe vzpomínat.
~
Utichlo srdce Tvé šlechetné bytosti,
jež pro nás nejdražším pokladem byla,
nás jsi tu zanechal v zármutku, bolesti,
jen vděčná vzpomínka, dědečku drahý,
na Tvoji lásku jak drahokam zbyla.
~
Spí sladce v rodné české zemi,
kterou jsi tolik miloval.