Příznaky
Dlouhodobé či nárazové zatížení šlach může způsobit zánět - tenditidu či tendosynovitidu (zánět šlachového obalu). Nejznámějším příkladem zánětu šlach je tenisový loket na ruce anebo zánět achilovky šlachy na noze.
Zánět šlach se projevuje zvýšenou citlivostí, postupně až bolestí. Při zánětu šlach je postiženo toto povrchové vazivo. Pokud zánět přejde i na kolagenní vlákna, je to již komplikace zánětu, která může mít těžké následky. Podkladem zánětu je narušení rovnováhy v důsledku nadměrné svalové zátěže.
Příčiny
Hlavním rizikem je tedy nadměrné zatížení svalu, hlavně pokud je kombinované s neadekvátním odpočinkem. Nebezpečné je dlouhodobé přetížení opakovaným jednorázovým pohybem. Podkladem jsou některé sporty jako tenis, ale také jednorázová pracovní činnost. Dalšími rizikovými faktory jsou neprotažení svalů, neadekvátní oblečení a zahřátí. Projevy se nevyvíjejí náhle jako je tomu při svalovém úrazu, ale vyvíjí se zpravidla pozvolně. Prvotními projevy je zvýšená citlivost či svědění. Postupně se rozvíjí zarudnutí a otok. Místo je na pohmat citlivé a teplejší. Při dalším vývoji vzniká již bolest. Ta je vystupňována zejména při pohybu. Zánět je projevem hojení postižené struktury šlachy. Podkladem hnisavého zánětu šlach je bakteriální onemocnění jinde v těle. Původci tohoto onemocnění jsou druhotně přeneseny a následně napadají šlachu. Zánět šlach je častý v oblasti prstů rukou, zejména palce. Vzniká tzv. lupavý prst. Pohyb pak není možný provádět plynule, ale přeskakuje. Dalším častým zánětem šlach je tzv. tenisový loket. Zánět je na přední straně předloktí. Příčinou nemusí být pouze sport či těžká manuální činnost. Jsou popisovány příčiny jako několikahodinová práce na počítači či psaní.
Zánět šlach je onemocnění, kterému lze velice dobře předcházet. Nejlepším preventivním opatřením je rovnoměrné zatěžování všech svalových skupin. Před každou sportovní činností je vhodné se obléci přiměřeně dle počasí. Protáhněte všechny svaly se zaměřením na nejvíce namáhané svaly. Důležité je také zahřátí svalů. Pokud provádíte nějaký sport delší dobu, nezapomeňte zařazovat vhodné pauzy. Na preventivní opatření nezapomínejte ani v okamžiku, kdy nebezpečí zánětu šlachy hrozí při pracovní činnosti. Zařazujte do práce přestávky. Ty využijte k protažení namáhaných svalových skupin. Pokud jste právě prodělali zánět šlach a vracíte se ke sportovní či pracovní činnosti, je nutné svaly zatěžovat postupně, opět nezapomeňte na přestávky.
Léčba
Základní léčbou je omezení pohybu svalu, jehož šlacha je postižena. Nejlepším postupem je fixace. K jejímu provedení lze užít obvaz, ortézu nebo sádru. Jako pomocné látky jsou používané chladivé masti. Pro urychlení opravy tkáně, a tak ukončení zánětu napomáhá zlepšení prokrvení. K tomu se používá fototerapie neboli léčba světlem. Postižená šlacha je ozařována světlem o určité vlnové délce. Po zhojení šlachy je doporučována rehabilitace. Chirurgická léčba spočívá v odstranění postižené části šlachy. Hlavním mezníkem v léčbě je tedy především klid. Pokud jej nebudete dodržovat, hrozí rozvoj komplikací, který spočívá v rozšíření zánětu na okolní tkáň. Nebezpečné je ale zejména postižení vlastních kolagenních vláken šlachy zánětem. Při nejhorším průběhu dojde k odumření šlachy. Odumřelá šlacha musí být chirurgicky odstraněna.
Zajímavosti
Slovo šlacha má své zajímavosti, tak například:
Skloňování slova šlacha
Slovo šlacha je podstatné jméno, rod ženský
Skloňování:
- Nominativ: šlacha x šlachy
- Genitiv: šlachy x šlach
- Dativ: šlaše x šlachám
- Akuzativ: šlachu x šlachy
- Vokativ: šlacho x šlachy
- Lokál: šlaše x šlachách
- Instrumentál: šlachou x šlachami
Šlacha anglicky
Latinsky se šlacha nazývá tendo a anglicky tendon nebo sinew.
Šlachová pochva
Na místech, kde se šlachy stýkají s jinými vnitřními strukturami těla, jsou šlachy umístěné ve šlachových pochvách - obalech s dvojitou stěnou vyplněnou tekutinou, v níž kloužou a promazávají se. Při přirozeném stárnutí či dlouhodobém výkonu stejného pohybu mazivová tekutina vysychá a pokud nedojde k jejímu doplnění, vrstvy pochvy se o sebe začnou bolestivě odírat za praskavého zvuku (tzv. krepitace, známé při praskání kloubů prstů).
Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto: © Joi