Nádory páteře a míchy
Nádory vznikají u člověka v každém věku, až do vysokého stáří, přičemž četnost výskytu stoupá s věkem. Podle biologické povahy se nádory dělí na benigní a maligní, tudíž na nezhoubný nádor na páteři a zhoubný nádor. Benigní nádory na páteři rostou pomalu a zůstávají ohraničené, nepříznivě se projeví, když tlačí na sousední orgány a vyvolají poruchy – expanzivní růst. Většinou se dají dobře odstranit. Maligní nádory na páteři většinou rostou rychle a infiltrují do okolních tkání, které rozrušují. Nejsou ohraničené a jejich odstranění je daleko obtížnější. Proto nelze hovořit o radikalitě operace, neboť i při zdánlivě radikálním chirurgickém výkonu mohou v okolí zůstat drobná ložiska.
Šíření zhoubných nádorů probíhá dvojím způsobem:
- per continuitatem;
- diskontinuálně, tedy metastazováním, jímž se rozumí tvorba druhotných nádorových ložisek bez topické souvislosti s primárním nádorem (metastazování krevní a lymfatickou cestou).
Podle uložení v páteři dělíme nádory na:
- extradurální (například hemangiom)
- intradurální
- intramedulární – vyskytující se přímo v míše (například ependynom)
- extramedulární – vyskytující se mimo míchu (například meningiom v páteřním kanále)
Páteřní hemangiom
Je nejfrekventovanější benigní tumor páteře postihující až 10 % populace, často víceetážově v Th a L páteři, většinou je asymptomatický s náhodným zjištěním, někdy se projevuje lokální bolestí v zádech, výjimečně působí patologickou frakturu obratle.
Diagnostika: CT (medová plástev) léze, MR (T1W, T2W +), histologicky kostní dřeň nahrazena cévami, klinické a radiologické sledování je symptomatické.
Léčba: analgetická RTh, vertebroplastika, výjimečně radikální odstranění po embolizaci a stabilizace páteře.
Primární nádory míchy a páteře
Mohou pocházet z různých struktur – rostou ze samotné míchy, kořenů, jejich obalů, kostí nebo měkkých tkání. Tvoří cca 10 % všech nádorů CNS (poměr variuje od 5 : 1 po 20 : 1 v závislosti na histologickém typu nádoru a věku pacienta). Relativně častější výskyt u dětí. Etiologické faktory nejsou jasné, může jít o genetické predispozice a jedná se o ependymomy, astrocytomy a hemangioblastom. Sekundární malignity se vyskytují po radioterapii a jedná se o multifokální meningeomy.
Projevy
Primární rakovina páteře často vzniká po předchozím ozařování nebo chemoterapii při léčbě jiného nádorového onemocnění, může se to však objevit až za několik let. Tyto nádory jsou velmi nebezpečné zejména z hlediska jejich diagnostikování. Poznávají se totiž příliš těžko, často nemají žádné specifické příznaky. Mohou se projevovat jako bolest páteře uprostřed.
Jak vypadá bolest v kříži při rakovině
V důsledku destrukce kostní tkáně dochází k narušení integrity kosti. Narušená kostní tkáň způsobuje bolest a často i zlomeniny. Nebezpečný je z hlediska pacienta stav, kdy se nádor rozšíří do páteřních obratlů (nádor bederní páteře). Tam totiž může svým růstem působit stlačení míchy, což se může projevit různými příznaky.
Příznaky rakoviny v křížové oblasti:
- bolestí v zádech (která může vyzařovat do jedné nebo obou dolních končetin),
- ztrátou citlivosti v oblasti dolních končetin a podbřišku,
- ztrátou síly dolních končetin až úplnou ztrátou možnosti jimi pohybovat,
- inkontinencí (mimovolný únik) moči či stolice nebo problémy s močením.
Příznaky nádoru krční páteře
Bolesti krční páteře jsou civilizační chorobou 21. století. Zná je takřka každý. Bolesti krční páteře mohou být banální, ale také mohou signalizovat závažnější onemocnění. Postižení krční páteře se kromě bolesti může projevovat i jinými příznaky. Jedná se například o ztuhlost, omezený pohyb hlavy do stran, bolest hlavy, bolest vystřelující do končetin, závratě, poruchy vidění či sluchu. Převážná většina syndromů v této oblasti vyplývá z poruchy funkce nebo z degenerativních změn meziobratlových kloubů. Pokud bolesti krční páteře přetrvávají v klidu a zejména v noci, je nutné vyloučit nádorové postižení páteře.
Metastáze na páteři
Metastáze zhoubných nádorů často postihují páteř, nejčastěji v oblasti obratlových těl. Buď přímo prorůstají do páteřního kanálu, nebo způsobují zhroucení obratle a stlačení míchy. Vzácnější je metastáze do míšních plen nebo přímo do míchy.
Nejčastěji do páteře a kostí metastazuje mnohočetný myelom, karcinom prsu a prostaty, dále pak karcinom plic či ledvin. Bolest zad může být jejich prvním signálem. Rozšíření do kostí je častou komplikací pokročilých nádorů a zároveň se zhoršuje prognóza na úplné vyléčení.
Kostní metastáze jsou způsobeny schopností nádoru uvolňovat nádorové buňky do krevního oběhu. Když se dostanou do bohatě prokrvené kostní tkáně, zrychlí se její odbourávání. Narušení kostní tkáně často vede ke zlomeninám a velkým bolestem. Těmi trpí až osmdesát procent pacientů. Nemocnému hrozí také zlomenina obratle, která je velmi bolestivá a má za následek výrazné omezení pohyblivosti. Zlomeniny obratlů se vyskytují až u dvanácti procent pacientů s rakovinou prostaty. K dalším zlomeninám dochází v devíti procentech případů. Patologické zlomeniny, tedy ty, které vznikají působením abnormálně malé, nebo dokonce žádné síly, představují opravdu závažný problém a významně zvyšují riziko úmrtí. U pacientů se zhoubnou rakovinou prostaty je toto riziko vyšší téměř o čtvrtinu.
Metastáze v páteři nemusí každého nemocného bolet, i když se jedná o jeden z nejčastějších důvodů bolestí onkologických pacientů. Že má nemocný kostní metastáze, není jednoduché poznat, protože často nemívají specifické příznaky. K jejich diagnostice se využívá například cílený rentgen a celotělová magnetická rezonance.
Varovným signálem k návštěvě lékaře může být například dlouhotrvající tupá nebo krátkodobá vystřelující bolest, zduření kosti či mírně zvýšená teplota. V některých případech kostní nádor vypadá jako bolestivý výrůstek na povrchu kosti. Nemocní s kostními metastázemi si také často stěžují, že se cítí být celkově nemocní a ztrácejí chuť k jídlu. Nezřídka ztrácejí na váze, více se potí a potýkají se s celkovou slabostí. Pokročilejší nádor může být objeven právě až díky problémům s kostními metastázemi. Ty se však mohou vyskytnout také po absolvované léčbě nemoci. Projevy toho, že se nádor již rozšířil i do kostí, jsou bohužel nejednoznačné a mohou indikovat i jiná onemocnění.
Pokud nádor vytvoří metastáze do páteřních obratlů, může dojít ke stlačení míchy, které může v důsledku vést až k trvalému ochrnutí.
Metastáze v páteři zhoršují kvalitu života i šanci na přežití a jejich léčba je mnohdy nákladnější než u samotného primárního onemocnění. Nejlepší prevencí vzniku kostních metastází je včasná diagnóza zhoubného nádoru a okamžité zahájení léčby onemocnění. Jestliže se nám nádorové bujení podaří zachytit v raném stadiu, může jeho léčba vzniku metastází úplně předejít a nemocný má daleko větší šance na vyléčení.
Kostní metastáze je katastrofickou komplikací pro většinu pacientů s rakovinou. Nejenže působí neustupující bolest a zlomeninu po triviálním úrazu (často bez něj), míšní kompresi, hyperkalcemii, ale také znamená, že se maligní proces stal nevyléčitelným.
Bolest zad při rakovině plic
Příznaky rakoviny plic:
- přetrvávající kašel,
- vykašlávání krve,
- dušnost při zátěži, při sportu nebo jiných zátěžových aktivitách,
- nejasné bolesti, například pocit bolesti zad, hrudi nebo paží,
- časté záněty a infekce, například zánět v dýchacích cestách.
Podobně jako ostatní typy rakoviny se rakovina plic v počátku onemocnění vůbec neprojevuje a až výrazně později se objevuje dráždivý kašel. Většina těžkých kuřáků tímto kašlem trpí, a proto tomuto příznaku nepřikládají žádnou důležitost. V pokročilém stadiu se objevuje vykašlávání krve, dále bolest při dýchání, únava a výrazné hubnutí.
Rozdíl mezi rakovinou plic a páteře
Mnoho příznaků rakoviny plic se schovává za kašlem nebo zánětem průdušek. V mnoha případech je možné cítit bolest na hrudi, která vystřeluje do ramen a paže.
Rakovina páteře se projevuje jako bolest v zádech, která může vystřelovat do dolních končetin, ztráta citlivosti v oblasti dolních končetin a podbřišku, oslabení dolních končetin nebo nemožnost jimi pohybovat, mimovolný únik moči či stolice nebo problémy s močením.
Varovné příznaky při podezření na tumor páteře:
- věk nad 55 let či věk pod 20 let;
- nádorové onemocnění v anamnéze (prostata, prs, plíce, ledviny, štítnice, tlusté střevo);
- nevysvětlitelný úbytek hmotnosti (10 kg za 1 až 2 roky);
- nezlepšení bolesti po terapii;
- přetrvávání bolesti po dobu 4–6 týdnů;
- klidové a noční bolesti.
Léčba rakoviny páteře
Léčba rakoviny páteře je velmi obtížná. Volba léčebného postupu závisí na histologickém typu nádoru, lokalizaci a celkovém stavu pacienta.
Základní léčebnou modalitou primárních nádorů míchy a páteře je chirurgická resekce (kromě lymfomů). Optimální management intramedulárních nádorů je kontroverzní včetně RTh.
Cílem je odstranění nádoru (pokud možno radikální), dekomprese struktur, šetrná mikrochirurgická technika za peroperační monitorace neurofyziologických funkcí (MEP) k zábraně poškození nn. struktur při zachování či zlepšení biomechaniky struktur páteře – implantáty, fixátory.
Další možnosti léčby:
- vertebroplastika – osteolytické metastáze, hemangiom;
- paliativní radioterapie – dosažení analgetického efektu až v 80 % případů, prevence hrozící patologické fraktury;
- radiosenzitivní léčba – dětské nádory, karcinom plic, prsu, konečníku, plazmocytom;
- radiorezistentní léčba – karcinom ledvin, sarkom, melanom;
- chemoterapie – u chemosenzitivních nádorů (Ewingův sarkom, lymfom, karcinom plic a prsu, plazmocytom);
- hormonoterapie – hormonosenzitivní karcinom prsu a prostaty;
- bifosfonáty – u skeletálních metastází k redukci rizika fraktur a hyperkalcemie.
Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto: © Fae