Rakytník řešetlákový
Rakytník řešetlákový je listnatý, trnitý a až 6 m vysoký dvoudomý řídký keř či keřovitý strom. Tato opadavá dřevina z čeledi hlošinovitých má nažloutlé květy a oranžové plody. Mladé větve jsou porostlé hvězdovitými trichomy, jsou zprvu stříbřitě chlupaté, později rezavé. Borka na starších větvích je černohnědá, šupinatá. Osa květu se u samičích stromů mění ve větvičku nebo v trn, u samičích stromů obyčejně opadává. List je krátce řapíkatý, úzký, stříbřitě zelený, celokrajný, kopinatý. Listy jsou na větvičce střídavé. Čepel dosahuje délky 3-8 cm, šířky 3-10 mm. Samčí pupeny jsou 2-3krát větší než pupeny samičí. Samčí květy mívají také odlišnou barvu než samičí. Samičí jsou žlutavé, samčí mají zelenavě stříbřitou barvu. Rakytník kvete od března do května. Květy vyrůstají na větvičkách z minulého roku. Květy jsou bezkorunné a v květu je nálevkovitý kalich se dvěma kališními cípy, v němž je skrytý pestík. Samčí květy vyrůstají v krátkých hroznech nebo kláscích a obsahují čtyři tyčinky složené z podélných prašníků a krátkých nitek. Plody jsou peckovice velké 5-10 mm a široké přibližně 3-5 mm, vyrůstají s krátkou stopkou stěsnané na větévkách. Mají někdy kulovitý, ale často elipsoidní až vejčitý tvar. Olejovitá dužina má oranžovou barvu. Chuť je od kyselé přes hořkou až nasládlou. Plody zrají od srpna do září a vydrží dlouho do zimy. Semeno je hladké lesklé, temně hnědé, elipsoidního až vejčitého tvaru, s patrnou podélnou rýhou. Může být dlouhé 4-7 mm. Rakytník řešetlákový má povrchové kořeny - rostou do hloubky maximálně 10-60 cm. V kořenech se vyskytují symbiotické bakterie v hlízkách. Kořenové hlízky mohou dosahovat velikosti golfového míčku. Symbiotické bakterie na kořenech vážou vzdušný dusík, který je součástí metabolismu rostliny. Samičí rostliny tvoří mnoho kořenových výběžků, takže vytvářejí samovolně souvislé porosty. Výmladky z kořenů lze použít pro další množení rostliny.
Pěstování
Rostlina vyžaduje slunné stanoviště. Půda je nejvhodnější lehčí, písčitá, propustná a bohatá na vápník. Uspokojivě však roste i na vlhčím a třeba i slaném stanovišti. V našich podmínkách je rakytník otužilý; pouze ve zvláště tuhých zimách, pod -50 °C, a na vlhčích stanovištích namrzá. Dobře snáší i přísušek či zakouřené ovzduší. Z důvodu zajištění násady krásných a dekorativních plodů se vysazují samčí i samičí rostliny, a to v poměru 1 : 6. Pohlaví se pozná i na tříletých semenáčích - samčí rostliny mají větší a hustší pupeny. Rakytník se hodí pro solitérní i skupinovou výsadbu. Je nenáročnou dřevinou pro osazování neplodných a devastovaných půd nebo náspů. Stejně dobře se uplatní na exponovaných svazích nebo na březích vodních ploch.
Choroby
U rakytníku se vyskytují běžné choroby způsobené nevhodnými půdními nebo klimatickými podmínkami, jejž se projevují žloutnutím rostliny. V důsledku toho může docházet k sekundárnímu napadení, a to k uchycení bělorůžových spor hub na rostlinné orgány, což může vést ke vzniku houbových onemocnění. Rakytník je také napadán některými chorobami a škůdci, avšak jen minimálně, častější je pouze endomykóza plodů. Výjimečně je napadán škůdci zavlečenými z jiných rostlin, například puklicemi či sviluškami.
Sklizeň
Rakytník je využíván zejména kvůli vitamínům obsaženým v dužině jeho plodů. Plody se bohužel špatně sklízí, jsou poměrně malé a visí na krátkých stopkách. Doporučuje se proto spíše soukromé pěstování. Nejlehčí a osvědčenou metodou sklízení je zmrazování plodů. V době, kdy byl rakytník nejvíce využíván na Sibiři, se tento způsob praktikoval v přírodních podmínkách. Rakytník se i s plody nechal ladem a vzhledem k místnímu podnebí plody s příchodem zimy zmrzly. Následně se plody z rakytníku sklepaly do pytlů umístěných pod ním a ihned se zpracovaly. V našich podmínkách je tato metoda hůře uskutečnitelná. Během sklizně se obvykle ostřihávají větve, na kterých jsou plody ve snopečcích (je však možné odstřihnout maximálně 30 % rostliny, když se tato hranice přesáhne, může dojít k radikálnímu zásahu do jejího životního cyklu). Následuje zmražení větví na teplotu -18 °C v mrazácích pro to určených. Poté se plody setřepou a zpracují.
Vitamíny
Barva plodu je obvykle oranžová až červená, záleží na množství karotenoidů v každém z nich. Chuť, jakou jednotlivá bobulka má, je zase podmíněna množstvím sacharidů, které způsobuje sladší nebo trpčí chuť. Rakytník obsahuje vitamíny B1, B2, B6, B3 (nikotinamid, vitamín PP) udržující harmonickou funkci centrální nervové soustavy, B9 (kyselina listová) způsobující syntézu nukleových kyselin, krvetvorbu, růst a vývoj plodu. Dále pak vitamín C (kyselina askorbová), který se uchovává i v produktech z plodů již vyrobených. Obsažený vitamín D přispívá ke správnému růstu a vývoji kostí a zároveň reguluje množství vápníku a fosforu v krvi. Vitamín E je antioxidantem a ochráncem esenciálních mastných kyselin. Využívá se při nemocech, jako je mužská sterilita, svalová dystrofie a také u kardiovaskulárních poruch. A v neposlední řadě je to vitamín K, který ovlivňuje krevní srážlivost.
Jak naložit rakytník do medu
Recept na rakytník v medu je jednoduchý. Volí se stejné množství rakytníkových plodů a medu, se kterým se plody promíchají. Poté se naskládají do sklenic a na povrchu zalijí medem. Sklenice se uzavřou a uloží na chladné a temné místo. Po každém odebrání plodů se musí obnovit horní vrstva medu.
Co se dělá z rakytníku
Rakytník má 10x více vitamínu C než pomeranč a mnoho dalších léčivých látek. Vědci uvádějí, že denní doporučenou dávku vitamínu C pokryje jedna jediná bobulka. Oproti jiným rostlinám se dají použít všechny části rostliny, tedy kořen, kůra, listy, květy, plody, semena i dřevo. Recepty jsou předávány z generace na generaci. Nejznámější je sirup a olej. Rakytníkový olej působí baktericidně a buď ničí, nebo omezuje bakterii Helicobacter pylori, která je při stresové zátěži, původcem vředového onemocnění žaludeční sliznice a možného nádorového onemocnění. V lidovém léčitelství se uvádí 3x denně čajová lžička na lačno a nemoc ustoupí. Jen pro zajímavost, rakytníkový olej byl používán ruskými kosmonauty jako vitamínový doplněk a ochrana před zářením.
Jak uchovat rakytník
Pokud jej zmrazíte, jeho účinek se uchová i po dvou letech. Plody můžete také sušit či z nich vyrobit pálenku. Z dužiny jsou osvědčené marmelády, pyré, šťávy a džusy. Můžete vyrobit přímo jen rakytníkovou verzi nebo přidat i jiné druhy ovoce, které máte zrovna k dispozici.
Recepty
Oprané bobule lze rozmixovat a přecedit. Slupky je možné sušit pro přípravu rakytníkového oleje nebo ovocného čaje. Šťáva s dužninou se po zahřátí (maximálně na 80 °C) smíchá s cukrem. Vznikne sirup, který obsahuje vitamín C, provitamín A, vitamíny skupiny B, vitamíny D, F, K a P, železo a až 10 % oleje. Je používán při žaludečních potížích, chřipce, infekčních onemocněních, při nedostatku vitamínů, v rekonvalescenci a proti jarní únavě. Rakytník podle některých zdrojů posiluje imunitní systém, zvyšuje odolnost proti stresu a působí proti bakteriím a virům.
Elixír z rakytníku
Ingredience: 1-2 lžíce čerstvého rakytníku (pokud máte zmražený, nechte ho rozmrznout), 1/2 šálku vody
Postup: Rakytník rozdrťte v hmoždíři, aby všechny plody pustily šťávu. Přes husté sítko propasírujte lžící rozdrcenou směs do skleničky, promíchejte s vodou a vypijte.
Rakytníkový sirup
Ingredience: 3 l omytých plodů rakytníku, 2 l vlažné vody, 2 dkg kyseliny citronové, 1 kg cukru na 1 l šťávy
Postup: Plody rozemeleme na masovém strojku, zalijeme vodou a přidáme kyselinu citronovou. Promícháme a necháme stát 24 hodin. Poté vše přecedíme, vymačkáme co nejvíce šťávy, pomocí odměrky odměříme, kolik šťávy dohromady máme, a podle toho osladíme. Mezitím nahřejeme plotýnku, vypneme a na jejím okraji bez vaření necháme vše rozpustit. Teplou šťávu plníme do lahví.
Recept na rakytníkový likér
Ingredience: 1 kg bobulí rakytníku, 1 l vodky, 1 kg cukru
Postup: Umeleme 1 kg bobulí rakytníku, smícháme s 1 l vodky (nebo jiné silné lihoviny nebo s čistým lihem ředěným vodou) a necháme v teple stát asi 8 dní. Potom svaříme 1 kg cukru s menším množstvím vody, rakytník přecedíme přes plátýnko a smícháme s vychladlým cukrem. Opět přecedíme, slijeme do láhví a necháme 3 měsíce uležet. (Na likéru i sirupu se vytvoří vrstva rozemleté slupky, nevypadá to hezky, ale na chuti to nic nemění.)
Rakytníkový džem
Ingredience: 1 kg bobulí rakytníku, 720 g cukru, 100 g tekuté pektózy
Postup: Bobule rakytníku očistíme, omyjeme a dáme do nerezového hrnce. Přidáme trochu vody, aby se nám to nepřipalovalo, a na mírném ohni necháme povařit, dokud rakytník nezměkne. Postupně přidáváme cukr s pektózou a vaříme do zhoustnutí. Teplé plníme do čistých sklenic, uzavřeme je víčkem, otočíme dnem vzhůru a necháme vychladnout.
Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto: © Gai